|
|
Paleomagnetický záznam lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě
Haislová, Radka ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Paleomagnetismus je geofyzikální metoda, sloužící k určení dřívější orientace magnetického pole Země na základě měření remanentní magnetizace hornin. V kombinaci s radiometrickým datováním umožňuje paleomagnetismus studovat časový vývoj zemského magnetického pole nebo rekonstruovat dřívější polohy litosférických desek. Tato bakalářská práce se věnuje paleomagnetickému záznamu lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě a shrnuje geologické informace, které z něj lze získat. Rešeršní práce je uvedena představením teorie magnetismu s důrazem na paleomagnetismus a přehled magnetických minerálů, které se mohou vyskytovat v bazaltu a zaznamenávat informace o charakteru magnetického pole v geologické minulosti. Následuje představení radiometrických datovacích metod, pomocí kterých lze určit absolutní stáří utuhnutí magmatických hornin (lávy). Důraz je kladen na K- Ar a Ar-Ar datovací metodu. V regionální části práce jsou shrnuty hlavní poznatky o Antarktidě, Nelsonově ostrově a jeho okolí. Dále jsou popsány laboratorní přístroje k měření vektoru magnetizace orientovaných horninových vzorků, jako je rotační a kryogenní magnetometr. Práce je zakončena diskuzí a použitou literaturou.
|
|
|
Paleomagnetická studie paleozoických hornin JZ Mongolska
Joštová, Daniela ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá paleomagnetickou analýzou hornin odebraných na jihozápadě Mongolska a je prvním krokem k detailnějšímu pochopení této problematiky. V rešeršní části jsou uvedeny a vysvětleny základy geomagnetismu, magnetismu obecně, paleomagnetismu a popsána geologie oblasti. Následuje metodika a vlastní výzkum, kde jsou prezentována data získaná měřením termoremanentní magnetizace. Cílem této práce je ověření vzniku Mongolské orokliny v období permotriasu. Mongolsko je situováno mezi tři kratony - Siberijský, Severočínský a Tarim a je součástí centrálního asijského orogenního pásu (CAOB), jehož vznik a vývoj stále není dokonale pochopen a je předmětem mnoha studií a výzkumů. Podle Krönera (2010) se dá území Mongolska rozčlenit na 4 tektonické zóny (Jezerní, Trans-Altajská, Gobi-Altajská a Jižní Gobi), avšak Badarch et al. (2002) už vyčleňuje na území Mongolska 44 terránů rozdělených na severní (Kaledonskou) a jižní (Variskou) doménu oddělenou tzv. Centrálním mongolským lineamentem. Studovaná oblast se nachází východně od severní hranice Číny a vzorky byly nashromážděny ze tří oblastí - Altay, Edrene a Khovd. V práci je popsán postup při zpracování vzorků od odběru na lokalitě až po zpracování výstupů statistickými metodami a provedena korelace výsledků s předchozí...
|
|
|
Paleomagnetický záznam lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě
Haislová, Radka ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Paleomagnetismus je geofyzikální metoda, sloužící k určení dřívější orientace magnetického pole Země na základě měření remanentní magnetizace hornin. V kombinaci s radiometrickým datováním umožňuje paleomagnetismus studovat časový vývoj zemského magnetického pole nebo rekonstruovat dřívější polohy litosférických desek. Tato bakalářská práce se věnuje paleomagnetickému záznamu lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě a shrnuje geologické informace, které z něj lze získat. Rešeršní práce je uvedena představením teorie magnetismu s důrazem na paleomagnetismus a přehled magnetických minerálů, které se mohou vyskytovat v bazaltu a zaznamenávat informace o charakteru magnetického pole v geologické minulosti. Následuje představení radiometrických datovacích metod, pomocí kterých lze určit absolutní stáří utuhnutí magmatických hornin (lávy). Důraz je kladen na K- Ar a Ar-Ar datovací metodu. V regionální části práce jsou shrnuty hlavní poznatky o Antarktidě, Nelsonově ostrově a jeho okolí. Dále jsou popsány laboratorní přístroje k měření vektoru magnetizace orientovaných horninových vzorků, jako je rotační a kryogenní magnetometr. Práce je zakončena diskuzí a použitou literaturou.
|
|
|
Paleomagnetizmus a magnetomineralogie hornin Českého masívu a tethydní oblasti
Schnabl, Petr ; Pruner, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
Mgr. Petr Schnabl - Disertace Paleomagnetismus a magnetomineralogie hornin Českého masivu a tethydní oblasti Abstrakt Disertační práce pojednává o paleomagnetických a horninově magnetických vlastnostech vápenců, bazaltů a alterovaných diabázů různého fanerozoického stáří. Hlavním smyslem práce je za podpory horninově magnetických metod dešifrovat historii magnetického pole Země od siluru po současnost. V jičínském vulkanickém poli jsou na základě kombinace paleomagnetismu a K/Ar datování definována dvě souvrství, konkrétně trosecké a kozákovské. Trosecké souvrství (24,6?/18,3 - 15,7 Ma) je tvořeno solitérními strombolskými vulkanity. Souvrství kozákovské (5,2 - 4,6 Ma) jsou efuzivní produkty jediného vulkánu a jeho přívodní dráha. Na bruntálsku byly stejnou metodikou dokázány dvě pleistocénní fáze vulkanické aktivity (2,6 - 2,1 Ma a 1,8 - 1,1 Ma) a jedna fáze pliocenní (4,3 - 3,3 Ma). Magnetostratigrafická korelace se ukázala jako velice zásadní pro přesnou definici hranice J/K, kterou by případně odsouhlasila mezinárodní stratigrafická komise. Důvodem je zejména vymírání plankonických Crassicolarií v rámci magnetozóny M19, které jsou nahrazovány modernějšími kalpionelami. Mimo to je zde také hranice mezi amonitovými zónami Jacobi a Durangites. Silurské a devonské paleomagnetické směry remanentní...
|
|
|
Využití magnetické susceptibility ve výzkumu kvartérních sedimentů
Gottvald, Zdeněk
Tato práce se zabývá magnetismem hornin a paleomagnetismem. Představuje komplexní pohled na tyto metody z hlediska možností jejich využití, jejich kladů i záporů, časové náročnosti a přesnosti. Jsou zde nastíněny obecné základy magnetismu a dále podrobně rozebrány metody měření magnetické susceptibility v laboratorních podmínkách. Byly provedeny i analýzy na reálných vzorcích, odebraných na několika lokalitách čtvrtohorního stáří, situovaných v Moravském Krasu. Konkrétně se jedná o jeskyni Kůlna v jeho severní části a jeskyni Výpustek v údolí Křtinského potoka. Práce porovnává naměřené hodnoty vzhledem k lokaci v půdním horizontu a dále slouží jako zdroj dat pro přidružené, přímé i nepřímě analytické metody, na jejichž základě lze poté vystavět pokročilejší výzkum.
|
host ::
RSS.